|
|
Vliv stresu v rané ontogenezi na behaviorální charakteristiky hlodavců
Chumová, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Stres a senzorická stimulace v rané postnatální ontogenezi představují proměnné, jejichž působení se může významně uplatňovat při vývoji neuroendokrinologické soustavy hlodavců a prostřednictvím toho při formování behaviorálního fenotypu v dospělosti. Variabilita a podnětnost prostředí působí především skrze mateřskou péči. Její míra a kvalita ovlivňuje funkci HPA osy a hormonální nastavení mláďat v průběhu tzv. hyporesponzivní periody, během níž jsou potomci za standardních podmínek výrazně odolnější vůči působení stresorů. Tento mechanismus umožňuje optimální vývoj oblastí mozku - hipokampu, amygdaly a prefrontálního kortexu, které hrají klíčovou roli při utváření chování v dospělosti. Absence mateřské péče během prvních tří týdnů života a sociálního kontaktu v období odstavu představuje u hlodavců jeden z největších stresorů rané ontogeneze. Zatímco handling (krátkodobé odloučení od matky) působí na vývoj emocionality, kognitivních schopností převážně pozitivně, protrahovaná a opakovaná maternální separace či předčasný odstav způsobují skrze absenci mateřské péče změny v reaktivitě na stres a dlouhodobé zhoršení v řadě behaviorálních znacích. Tato práce je zaměřena na shrnutí neuroendokrinologických a behaviorálních důsledků stresu a senzorické stimulace v rané ontogenezi s důrazem na roli...
|
|
|
Vliv rané zkušenosti na potravní preference
Bělová, Magdalena ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Zkušenost ovlivňuje potravní preference, u některých druhů má raná zkušenost větší vliv než jiné faktory. Tento vliv se vyskytuje u různých druhů napříč taxony. Je často vázán na senzitivní periodu, což nasvědčuje tomu, že by se mohlo jednat o potravní imprinting. V některých případech se imprinting špatně odlišuje od neofobie či od asociačního učení. I z těchto důvodů pak mnozí autoři používají termín primacy effect nebo mluví pouze o efektu rané zkušenosti. Imprintované podněty se v jednotlivých experimentech liší, můžou být chuťové, vizuální, olfaktorické a taktilní. Všechny tyto podněty pak mohou mít vliv na pozdější potravní preference. Mezi druhy se liší intenzita a perzistence imprintované preference, srovnání ale komplikuje různá metodika pokusů. Na potravní preference mláďat může mít vliv i sociální přenos, kde jde ale ve většině případů spíše o deaktivaci neofobie. Klíčová slova: raná zkušenost, potravní preference, potravní imprinting, primacy effect, sociální přenos potravních preferencí, sociální učení Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.